Uzdrav to, nebo nech odejít

Uzdrav to, nebo nech odejit

K nikomu nemáš žádné povinnosti, jenom sám k sobě. Tak zní stará moudrost. To jsme jenom my sami uvěřili systému, že MY JSME POVINNI. Že musíme držet, trpět a upozaďovat se. Ne. Vážně nemusíme. Nemusíme setrvávat v tom, co cítíme, že nás neposouvá. Říká se: “Uzdrav to, nebo nech odejít”. A je to rychlé a účinné.

Každý je hlavním hrdinou svého příběhu

Každý z nás si žije svůj vlastní život, který nějakým způsobem vytváří průniky se životy jiných. Ale na co sami často zapomínáme? Zapomínáme na to, že každý jeden z nás je hlavním hrdinou v příběhu svého života.

Můžeme se potopit i s hlavou do svého příběhu. Máme na to plné právo a svobodu rozhodnutí. Pak si stěžujeme a láteříme na všechny strany, jak my máme těžký život, jak musíme tamto či tohle a hlavně velmi dobře umíme vyjmenovat tisíce důvodů, proč zrovna nám se nedaří.

Je tu ale druhá možná cesta. Někomu přijde do cesty sama, jinému o ní řeknou známí a jiný se o ní začne zajímat, až když je mu vážně zle nebo onemocní.

Vynoř se a získej nadhled

Druhou možnou cestou je získávání nadhledu nad svým vlastním příběhem. Začít se dá snadno. Je dobré naučit se zvedat hlavu nad svůj příběh a začít přemýšlet nad všemi událostmi ve svém životě z jiného úhlu.

Z nadhledu a s odstupem dokážeme rozpoznat svůj problém daleko snadněji, než když jsme v akutně rozjetém víru emocí a vzdáváme se nad sebou kontroly. Získáváme tím pro sebe výhodu. A touto výhodou je zpracování si těchto témata sami u sebe.

Budu se opakovat, ale to co se nám nejčastěji nelíbí na tom, co nám dělají druzí lidé, je naše. Jen a pouze naše. Můžeme bojovat, můžeme utíkat. Dá se to i nějaký čas ignorovat. Ale kam to vede?

Do ne-moci

Dlouhodobé potlačování nebo zadržování emocí se projeví na našem těle. Otravujeme si své vlastní tělo s každou další nezpracovanou emocí a tak se pomyslný pohár trpělivosti plní.

Jednoho dne ale tělo už nemůže. Už nemá moc další emoci zadržet. A tak se systém hroutí a vzniká ne-moc. Nemoc jako důsledek a vztyčený prst těla– začni to už sakra řešit!

Ignorovali jsme své nepříjemné pocity. Snažili se vše umetat a uhrabovat. Tím jak to šlo pozvolna, nepozorovaně, ani jsme nepostřehli, co si to vlastně sami způsobujeme. A přitom stačilo tak málo.

Tvé tělo je tvůj radar

Poslouchej své tělo. Je tvým neomylným radarem. Byli jsme učeni odpojení se od svého vlastního těla. Naučili nás to perfektně. Nevěříme svým vlastním pocitům.

Mozek vyhrává a jeho porovnávání nás oddaluje dál a dál od sebe samých. Když se nám něco nelíbí a tělo na to zareaguje, nevnímáme to. Když se na pocit soustředíme, začnou nám chodit hlavou otázky: Cítil jsem to správně? Je tohle vážně ono? A co když ne?

Začít obnovovat spojení se svým tělem je třeba hned teď. Přiblížit se sám k sobě. Získat víru v sebe sama. Jen tak můžeme uvěřit tomu, že náš vlastní radar – naše srdce – nás nikdy nezklame, i kdyby tisíc lidí říkalo opak.

Uzly v nás

Když dáš rozumu dvacet a necháš ho odpočívat, co říká tvé srdce, když se ho zeptáš na otázky, které tě trápí? Pracuj s nadhledem, podívej se na svůj příběh očima diváka. Jedině tak odhalíš to téma, které právě teď je potřeba vyřešit.

Ať dobrovolně, nebo nedobrovolně si sebou svým životem táhneme spoustu zátěže. Vytváří v nás uzly a chuchvalce. A když uvolníme uzel a zbavíme se toho chuchvalce, půjde se nám lehčeji a šťastněji.

Proto hledej své uzly – témata. Okolí tě na ně soustavně upozorňuje. Stačí být pozorný k okolí a poslouchat své vlastní srdce.

Uzdrav to, nebo nech odejít

Uzel byl nalezen. Tvůj mozek vytváří z tohoto uzlu bubáka. Hodně ho chceš vyřešit, ale zároveň se toho bojíš. Vytváříš si v hlavě varianty, co bude když… Zbytečně.

Už dost dlouho ten uzel v tobě hnije. Otravuje tě. Víš to. Měsíce, roky, věky. Přišel čas ho uzdravit nebo nechat odejít. Neodkládej to. Rozhodni se pro jednu z možností. Teď.

Postup je stále stejný. Uvědom si lekci. Odpusť jim. Opusť si. Vyslov se jasně a řekni, co potřebuješ. Řekni vše tak, jak to cítíš. Komunikuj v souladu se sebou samým. Pokud si nevíš rady, přijď třeba na kvantovou terapii.

Rozvázání uzlu

Před zpracováním konkrétního tématu (uzlu) je potřeba projít a zpracovat všechny základní vztahy. Jedině tak dosáhneme pochopení a zpracování co největšího počtu nevyhovujících vzorců, jak jsem uvedl v článku Průběh kvantové terapie.

Zásadní pro rozvázání uzlů s tématy jako je hojnost nebo tvoření své reality je důležité zpracování vztahu sama k sobě, ke světu, lidstvu i k vesmíru. Vše totiž souvisí se vším.

Každým rozvázáním uzlu uvolňuješ sebe sama z pravidel hry zvané realita. S každým uvolněním žiješ šťastnější, svobodnější a radostnější život. Přesně takový život, jaký si přeješ žít. Svůj vlastní velkolepý příběh.

Odložíš svůj příběh na pak?

Tvůj život není utrpení. Poslouchej své tělo a získávej nadhled nad svým životem. Změň svůj úhel pohledu a záhy zjistíš, že právě teď si našel svůj další uzel, který tě svazuje.

Rozvaž ho. Uveď věci zpět do rovnováhy. Následuj rčení: “Uzdrav to, nebo nech odejít”. Je jen na tobě, jestli se rozhodneš dál vláčet svým životem se zátěží, nebo jestli jím popluješ s lehkostí, hravostí a v lásce.

Neodkládej a nečekej s rozvázáním uzlu na pak. Je spousta věcí, které nikdy nespatřily světlo světa jenom proto, že byly svým tvůrcem odloženy na pak. A ty k nim přece nechceš přidat svůj příběh.

Jste připraveni převzít odpovědnost za svůj vlastní život?

Miloslav Látal
Jsem tvůrce.
Tvořím počítačové programy, tvořím si svou realitu a učím lidi vytvořit si svou vlastní realitu také.
Proč tu jsem?
Když vás trápí zhoršující se vztahy, emocionální nevyrovnanost nebo jiná traumata, je vždy důležité zjistit důvod a udělat změnu sami v sobě. A touto radikální změnou vaší osobnosti vás velice rád provedu.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů